Pro mě za mě o mně ...

Když to tu kolikrát projíždím a pročítám, co jsem to vlastně vyplodila, zjistím, že jo - tohle jsem chtěla napsat, není tu nic, co by nebyla pravda, ale u jednoho článku se sama sebe ptám, kde jsem udělala chybu (či moji rodiče, výchova, okolí  - nevím, těžko říct), že se na mě lepí taková smůla .. 

Ono to totiž není o smůle .. ono je to o tom, že za pár věci z toho všeho si můžu sama .. svým zapříčiněním .. svoji osobností, i když nepřímo, ale můžu ..

Nechci vypadat jako nějaký chudáček :) (i když už mi to bylo taky řečeno)  , je x tisíc lidí, kteří zažili daleko hrůznější věci, je x tisíc lidi, kteří mají horší životy, je x tisíc lidí, kteří by si mohli stěžovat a nedělají to, z toho vyplývá, že je x tisíc lidí je daleko silnějších než já, jsou to prostě lidi, kteří mají můj obdiv, klobouk dolů, klaním se a smekám ...

( Já nejsem chudáček, ani se za něj nepovažuju, jsem jen stupidní kráva, která si všechno bere osobně, která kvůli maličkostem dokáže pomalu obrátit svět :-) Ono to tak možná v tom článku působí, ale nebyl záměr, aby to tak znělo. Jen holt se mi prostě líp píše, než mluví no .. Mám kolem sebe pár lidí, kterým můžu říct všechno, ale ani jim nedokážu slovy ty myšlenky tak popsat, jak to dokážu vystihnout na "papír". Navíc tady nikoho neobtěžuju tím, že spoustu věcí neustále opakuju).
S tím asi ze dne na den nic neudělám ...

Ale neuvěřitelně chci, a dokážu to .. protože i já se chci mít v životě dobře .. a myslím, že si to zasloužím .. nejsem zlý člověk. 

Tím jaká jsem byla, tím jak jsem se chovala a především tím, jak jsem nechala ostatní, aby se chovali ke mně .. Charakter u mě nulový .. 

Je fajn si uvědomit svoje chyby, i když s odstupem času, ale pořád lepší později než-li nikdy ... 

Kdybych nebyla uťáplá .. 

Kdybych si jednu dobu nehrála, na něco jsem nebyla ... 

Kdybych byla nad věcí a nebrala si všechno tak osobně ... 

Kdybych uměla jednat s lidmi tehdy ... 

Kdybych nebyla tatánek ... 

Kdybych se chovala férově ke každýmu ... 

Kdybych byla průbojnější ...

Kdybych si s prominutím nenechala pokaždé srát na hlavu ... 

Kdybych byla vyrovnaná ... 

Kdybych nebyla naivní ... 

Kdybych nevěřila na zázraky ... 

Kdybych byla ... 

Kdybych nebyla ... 

Kdybych, kdybych, kdybych ... 

Chování člověka se prý odráží ve výchově .. Úplně si to nemyslím, rodiče mě vždy vedli k tomu, abych se chovala slušně, abych nelhala, abych neoplácela, nemstila se, abych byla férová, abych si šla za svým cílem, abych byla člověk, kterého budou mít lidé rádi ... 

Co si budeme, nejednou jsem tenhle výčet super vlastností porušila .. ale karma funguje, pokaždé jsem taky zaplatila .. a to je fér.
Ke mně byl v tomhle život fér, já něco špatnýho udělala a hned se mi to jako bumerang vrátilo.
Jsou lidé, kteří dělají špatný věci a nevrátí se jim nic. 

Bohužel se stalo spousty věcí, a já zůstala tam kdesi, ve vzpomínkách, v minulosti a né a né se z toho vymotat ... ale vím, že jednou .. že jednoho dne to přijde, a já to všechno dám :-) 

Je to těžký no .. a zároveň zajímavý, jak lidé dokáží být odlišní .. Jeden by mávl rukou a byl by v pohodě, pak jsou tu takový lidi jako jsem já, všechno si brát až nepřiměřeně osobně, vztahovat na sebe úplně všechno co jde, mnohdy i věci, který se mě absolutně netýkají .. Jo, uvědomuju si to, ale až pozdě .. 

Člověk napáchá za život spousty věcí špatně .. Důležité je, aby se z nich poučil .. I když nejsem  bezchybná (jakože k tomu mi chybí fakt hodně), mám jednu výhodu, z každé chyby kterou udělám, se vždycky poučím do dalšího průběhu života ... opravdu z každé. 

Šlápnu vedle, chvíli zpytuju svědomí, pak brečím, rvu si vlasy .. ale odnesu si z toho pozitivum časem, poučit se a nikdy už neudělat takovou chybu znovu ...