S odstupem času ... mám svůj život ... úplně jiný .. úplně jinde .. strašně moc se snažím zapomenout .. úplně .. ale nejde to ..
Když už to období je fajn, .. zdá se mi o něm .. a to jsou přesně ty sny .. tak živé .. tak moc hezké na to, aby byly pravdou ..
Za dva měsíce si sama sobě daruji to největší štěstí na světě, co mě potkalo ...princezničku, která všechny rány smaže .. zacelí ...moji sladkou prdelku. I když jsem toužila po chlapečkovi ...
Děkuji za ten zázrak ! ♥
Když vzpomenu těch vyšetření .. kvůli srůstům, neplodnosti ... vajíčkům .. těch peněz, co do toho padlo ..
Můj doktor mi tehdy řekl .. "dokud vaše tělo nezačne fungovat jako ženě, pak nikdy nemůžete otěhotnět" .. menstruace nepřicházela ..
Po prvním nepovedeném "těhotenství" ... kdy se plůdek špatně uchytil a v 6. týdnu z těla "odešel" .. jsem nedoufala, že někdy i já budu mít v něčem štěstí .. A pokud to bylo, jak si myslím dodnes, pak druhá strana takový závěr "ocenila". Všechno se vlastně vyřešilo .. Já bych si v životě nenechala miminko dobrovolně vzít .. ovšem když už na to nutně muselo dojít :( a příroda si tak zvolila sama .. a ke všemu zjistíte, že jste na všechno sám .. to je smutná zkušenost ..
Když jsem tu noc začala krvácet ... já nevěděla stoprocentně, že jsem těhotná, že jo se svým jo ne menstruačním cyklem .. jen test .. kde byl duch ani ne 2 čárky znatelné, a můj menstruační cyklus jo a ne spoléhat se na to, taky nic moc .. až po té noci, kdy jsem se vzbudila a všude byla krev .. hned jsem věděla, že to není taková ta krev, jako při menstruaci .. ráno jsem běžela k doktorovi , ještě jsem *mu* psala, celkem nezájem ... bylo to tak .. plůdek se špatně chytil a embryo přestalo vykonávat aktivitu, proto krvácím .. není to jen tak ..a tak jsem musela jít na kyretáž ... když jsem viděla jeho nezájem, .. na chvíli se mi znechutil .. pak jsem si řekla, že jsem kráva, proč s někým tak sobeckým bych chtěla být .. a pak už jsem i rezignovaně ani nic neříkala ... nějaká kyretáž, která je v takovým případě nutná, že jo .. ho nezajímalo .. a ani potom, když mi doktoři řekli, že to není dobrý , tak mu to bylo fuk .. však proč by nemělo, že jo. Když žena slouží jenom jako matračka a tohle byl jen úlet.
po boku mi tehdy byl jen zase Jirka :( přes to všechno .. když mi doktoři řekli, nebudete moci ..on tam byl a objal mě, a řekl mi, že i když mě svým způsobem nenávidí, že je mu to líto .. že to tak dopadlo .. ne vlastně že dopadlo ... že to tak dopadlo .. byl rád, sám mi řekl, že by bylo dobrý jít na potrat , že nikdy nebudu šťastná .. řekla jsem mu tehdy, že ne .. bylo mu líto to, co mi řekli doktoři .. objal mě, tak silně a pevně jako když nám bývalo dobře ... :(
Pro mě to byl takovej poslední úder na psychiku .. prvně jsem všechno vzdala, pak se zvedla a neustále takový kolotoč dokola ..
Moje holčička už je se mnou 30 týdnů a i přes velký strach věřím, že teď už to dopadne dobře ! ale i přesto na to své první nenarozené .. nikdy nezapomenu .. paradoxně by měli podobný termín , jen s ročním odstupem ... často si vzpomenu, i když se to ani za miminko označit nedá, a v prvním trimestru se toto bohužel stává často .. :( jak ráda jsem zastáncem toho, že vše se děje pro něco, tak tady mi to nějak nejde přes pusu a hlavně ani přes mysl ..
Příspěvky
